Koberec, který zachrání váš obývák před chaosem

Další past, do které jsem sama spadla, byla potřeba mít pohostinný domov. Chtěla jsem, aby u mě mohli přespat rodiče i přátelé, ale neměla jsem hostinský pokoj. Klasická rozkládací pohovka vypadala v obýváku jako pěst na oko – těžká, masivní a zabírala místo. Až po letech experimentování jsem objevila kouzlo sofistikovaného řešení: pořídila jsem sedačku s click-clack mechanismem. Je to geniální finta. Během deseti vteřin se z útulné pohovky stane lůžko pro dva, a když hosté odjedou, stačí jedním pohybem zacvaknout zpět. Důležité je nepodceňovat kvalitu mechanismu – levné varianty se po roce začnou viklat a vrzat. Investovala jsem o pár tisíc víc do ocelové konstrukce a dneska mi děkují záda i hosté. Interiérový design by měl být hlavně funkční, nejen hezký na fo


Poslední rada, kterou jsem se naučila tvrdou zkušeností, zní: nebojte se při zařizování experimentovat, ale vždycky myslete na každodenní realitu. Při pohledu na pinterestové fotky snadno zapomenete, že v reálu musíte přežít pondělní ráno, kdy nestíháte. Proto moje oblíbená sedačka má velvet upholstery, protože na ni stačí hodit deku a skvrny nejsou vidět. A když se hosté ohlásí na poslední chvíli, stačí jediný pohyb a z pohovky je ložnice. Tahle svoboda je k nezaplacení. Interiérový design není o tom mít doma muzejní expozici. Je o tom, aby se vám vracelo domů s úsměvem, i když máte za sebou hrůzný den. A když večer uleháte na foam mattress s podpůr


Když jsem poprvé uviděla tu fotku z katalogu, srdce mi poskočilo. Místnost zalitá měkkým zlatavým světlem, sametová pohovka v barvě portfolio a stěny zdobené jemnými štukami. Okamžitě jsem si představila, jak večer padám do těch měkkých polštářů s knihou v ruce. Jenže realita mé garsonky byla jiná. Měla jsem šestnáct metrů čtverečních, jednu jedinou zeď bez oken a věčně problém, kam uklidit ložní prádlo, když na návštěvu přijede kamarádka z Brna. Právě tehdy jsem začala hledat cestu, jak spojit glamour interior design s praktickými nároky malého bydlení. A věřte mi, jde to. Stačí jen změnit pár věcí a přestat snít o nesmyslných rozměr


Na závěr bych chtěla říct jednu věc: nebojte se experimentovat. Každý rodinný dům s dětmi vypadá nakonec jinak, než jste si plánovali, a to je v pořádku. Důležité je, aby se v něm všichni cítili dobře, aby se daly snadno uklidit následky odpoledního pečení a aby vám večer zbylo místo na kávu bez křiku. A pokud se občas na sedačce povaluje kus puzzle nebo zapomenutá ponožka, berte to jako daň za to, že u vás doma žije opravdový život. Zkuste si příště při výběru nábytku nechat poradit od svých dětí, protože ony nejlíp vědí, co je o


Řešení malých bytů mě baví čím dál víc, protože nutí k kreativitě. Často slýchám nářky, že v garsonce nemůžete mít pohodlné křeslo, protože by zabralo místo. Ale co takhle křeslo, které je zároveň podnožkou? Nebo konferenční stolek, který se rozloží na jídelní stůl pro šest lidí? Tyhle kousky nejsou science fiction, jsou běžně k sehnání. Jen o nich výrobci tolik nemluví. Když jsem naposledy zařizovala kamarádce ložnici o rozloze 12 metrů, koupila postel s úložným prostorem a nad ni dala poličky místo nočních stolků. Ušetřila půl metru čtverečního a místnost působí vzdušně. To je ta pravá inspirace pro interiérový design: najít kus nábytku, který dělá práci za tři jiné kusy. Pokud zvládnete skloubit spaní, úložný prostor a posezení do jedné věci, jste královnou bydle


Dnes už bych si nedokázal představit obývák bez koberce. Nejenže chrání podlahu a dělá místnost útulnější, ale hlavně řeší praktické problémy malého bydlení. Ať už jde o spaní na rozkládací pohovce, nebo o skrytí faktu, že pod kobercem je starý linoleum. Zkuste si příště, až budete vybírat, vzít metr a změřit celou plochu pod pohovkou i s místem pro nohy. Uvidíte, že se vám bude bydlet líp, až přestanete řešit, kam s vlastníma noh


Co se týče výběru čalounění, tady jsem udělala pár osudových chyb, než jsem přišla na správný recept. První sedačka v obýváku byla z jemného lnu a po prvním dětském maratónu s limonádou vypadala jako malířská paleta. Druhá měla mikrovelur, který sice krásně tlumil hluk, ale přitahoval vlasy a drobky jako magnet. Až třetí pokus s kvalitní tkaninou s ochrannou impregnací se ukázal jako zlatá střední cesta. A pokud chcete opravdu luxusní dojem, sáhněte po kousku s velurovým čalouněním, které má hustá vlákna a působí jako plyš. Děti ho milují, protože je na dotek hebké, a vy se nemusíte bát, že by se pod ním schovával prach. Jediná nevýhoda je, že se na něm občas ráda zachytává srst od psa, ale to dáme rychle pryč válečkem na obleče