Co se stane, když tým přejde na sdílený git workflow
Autres actions
Jak na to konkrétně? Vyberte si běžný webový portál, který denně používáte, a testujte ho systematicky. Zkuste registraci, přihlášení, vyhledávání, filtrování nebo nákupní košík. Všímejte si, co se děje, když zadáte neplatné údaje, prázdné pole nebo příliš dlouhý text. Každou nalezenou chybu zapište do tabulky – s kroky, které k ní vedly, s očekávaným a skutečným výsledkem a s údaji o prostředí. Tento výstup pak použijete jako ukázku své práce při pohovoru.
Jak na přenos dat a co sledovat při validaci Pro samotný přenos dat použijte nástroje, které umí exportovat data do formátu CSV nebo SQL souborů. MySQL nabízí příkaz mysqldump, PostgreSQL zase pg_dump. Důležité je exportovat data bez vytváření tabulek (pouze data) a poté importovat do předem připraveného schématu v PostgreSQL. Při importu dávejte pozor na kódování – nejbezpečnější je UTF-8. Pokud máte v datech binární obsah, zkontrolujte, jak je uložen, protože PostgreSQL pracuje s bytea odlišně než MySQL s BLOB.
Přechod z MySQL na PostgreSQL bývá častější, než se zdá. Důvodem bývá potřeba pokročilejších datových typů, lepší podpory fulltextového vyhledávání nebo jen touha po robustnější správě souběžného přístupu. Samotná migrace ale není kopírováním souborů. Klíčové je pochopit rozdíly v chování obou systémů a připravit si data i schéma tak, aby přenos proběhl hladce.
Po importu přichází fáze validace. Porovnejte počty záznamů v každé tabulce, ale také agregace, jako jsou součty nebo průměry. Typickou chybou je přehlédnutí rozdílu v chování při porovnávání řetězců. MySQL porovnává bez ohledu na velikost písmen (pokud není nastaveno jinak), zatímco PostgreSQL je case-sensitive. Proto se může stát, že duplicitní záznamy, které v MySQL existovaly, najednou v PostgreSQL selžou na unikátním indexu. Předem si proto projděte sloupce s textovými hodnotami a případně použijte CITEXT nebo lowercase indexy.
Základním kamenem je sdílená hlavní větev, obvykle nazývaná main nebo master. Nikdo by do ní neměl commitovat přímo. Místo toho si každý vytvoří vlastní větev z aktuálního stavu hlavní větve, pracuje na ní a změny začlení až po kontrole. Tím se oddělí nedokončená práce od stabilního kódu. Pokud někdo potřebuje rychle opravit chybu, může vytvořit samostatnou větev, která se po začlenění smaže. To udržuje historii čitelnou a přehlednou.
Testování softwaru láká spoustu lidí, kteří hledají první práci v IT. Často ale narazí na inzeráty požadující roky zkušeností a titul z informatiky. Dobrá zpráva: začít se dá i bez předchozí praxe, pokud se na to připravíte chytře. Nečekejte, že stačí přečíst pár článků. Musíte prokázat, že umíte přemýšlet, hledat chyby a komunikovat o nich. A to se dá nacvičit i doma.
Kde získat první praxi, když ji nikde nevyžadují? Vytvořte si vlastní testovací projekt. Nemusí jít o komerční software. Stačí, když si sami navrhnete jednoduchou aplikaci – třeba kalkulačku nebo správce úkolů – a napíšete pro ni testovací případy. Můžete také přispívat do open-source projektů, kde se často uvítá i testování bez formálních zkušeností. Hledejte fóra a komunity, kde lidé sdílejí testerské úkoly. Pozor ale na to, abyste se nepouštěli do testování věcí, které vyžadují přístup k datům jiných uživatelů – to by mohlo být porušení pravidel.
Další cestou je dobrovolnické testování pro menší firmy nebo začínající e-shopy. Napište jim nabídku, že otestujete jejich web za výměnu za zpětnou vazbu. Mnoho majitelů malých projektů uvítá nezávislý pohled. Nepodepisujte ale nic, co by vás zavazovalo k mlčenlivosti na dlouhou dobu, pokud nechcete, aby vám to zkomplikovalo budoucí hledání práce. Vše si pečlivě přečtěte.
Nejprve si udělejte pořádek v databázovém schématu. MySQL často používá typy jako TINYINT, ENUM nebo automatické číslování pomocí AUTO_INCREMENT. PostgreSQL nabízí ekvivalenty, ale ne vždy se chovají stejně. Například ENUM v PostgreSQL je samostatný typ, který se hůře mění. Místo toho zvažte použití referenčních tabulek nebo prostého VARCHAR s CHECK omezením. Drobnosti, jako je rozdíl v ukládání booleovských hodnot (MySQL používá 0/1, PostgreSQL TRUE/FALSE), se projeví až při porovnávání dat.
Typickou chybou je ale i opačný extrém – zbytečné podceňování z obavy, abyste neslíbili moc. Pak zákazník dostane práci dřív, než čekal, a začne pochybovat, jestli jste odvedli vše pořádně. Proto se držte reálného odhadu, který odpovídá vaší zkušenosti s podobnými projekty. Pokud si nejste jistí, přidejte rezervu, ale vysvětlete ji jako pojistku proti nepředvídatelným událostem, ne jako výmluvu předem.